Miřejovský

V našich krajích českých existuje mnoho podobných výrazů - Miřetice, Miřejovice a Miřejov. a dnes už víme, že jméno mohlo být napsáno Maře nebo Miři , -jo, -je nebo -ovský. Příjmení se zdá být české a jeho vznik může být onomasticky vykládán tak, že to jsou lidé, kteří přišli z obce Miřejovice u Litoměřic nebo z obce Miřejov u Miletína, ale může to být odvozeno od příjmení Mirovský, které se vyskytuje v Heřmanově Městci před příjmením Miřejovský.

Příjmení Mírovský je hebrejské a v matrikách je doloženo, že se 14x, a to v r.1739, nechali židé pokřtít právě z vesnic, kde jsou poprvé nalezeni Miřejovští , a to se také psali Miřowsky, Miřiowsky, Miřinowsky až z toho vzniklo Miřejowsky. Tento rod byl však později zatvrzele protestanský a po válkách o Slezsko část rodu odešla do Polska. Naše doložené kořeny jsou po Miřejovských mezi Čáslaví, Chrudimí, Heřmanovým Městcem a Přeloučí. Toto příjmení je v Čechách velmi málo rozšířené

Naše příjmení Miřejovský, je typické jméno, které se překrucovalo a psalo se různě a má mnoho forem i v rámci života jednoho člověka, moc si s tím hlavu nelámali. Příjmí nebylo v té době obvyklé, většina lidí je opisována chalupou a někdy ani to ne. Příjmení je povinné od 1786 ( nařídil Josef II ).

Začátek pátrání po našich předcích začalo v roce 1996. V tomto roce jsme navštívili se synem Státní oblastní archiv Zámrsk. Mnoho jsme toho o vyhledávání předků nevěděli, ale naše odhodlání se tím prokousat bylo velké.Znali jsme jméno a narození mého otce, jméno dědy i jméno mého pradědy.Jména a narození z matrik jsme si tenkrát z archivu odnesli. ​​ ​​

Pak jsme se na delší čas odmlčeli, různé povinnosti nám nechaly na rod zapomenout. Až přišel říjen 2011, v tomto období se nám ozvala paní Vlasta Pávová (rozená Miřejovská) z Jihlavy, která se zabývala našim rodokmenem. Nakonec se ukázalo, že je velmi blízká příbuzná, máme společného předka - otce dědů Jana (1844).

Mierzeja je polské slovo pro písečný val nebo výběžek země.

"Legenda v Ostroleckém kraji říká, že rodina Mierzejewskich pochází z Československa."

Během bitvy u Grunwaldu dne 15. července 1410, mezi Řád německých rytířů a polské královské armády Wladyslava Jagellonského došlo k odtržení od českých bojovníků, kteří se významně podíleli na bitevním poli. Král Jagiello jim dal za jejich statečnost jako odměnu zemi blízko města Varšavy na pravém břehu řekyVisly (Wisła). Oni se tam usadili, začali stavět své domy a kultivovat půdu. Region obýván těmito statečnými rytíři, nazývali - Praga, jako vzpomínku na jméno hlavního města v Československu. Až do teď, část polského hlavního město nese název "Praga". O několik let později jiný král Polska na návrh Čechů se dohodli pro jejich přesun do severní části Polska, protože země okolo Varšavy byly spíše písčitá a obtížné pro rostliny a plodiny. Oni se většinou nacházeli v Ostrolecké čtvrti, a protože tam byly velké bažiny, zvané místním obyvatelstvem Mierzeja ... mnoho Čechů přijala toto slovo ke svému jménu, tak existuje mnoho Mierzejewskich tady ... ".

Takže tohle je místní legenda, ale jistě existuje nějaká pravda alespoň v některé z nich ".

Vyprávěl K. Karaszewski, 25. července 1989, Ostrołęka

Naši předci přišli do Čech v doprovodu Vladislava Jagellonského. Dotyčný byl buď nemocen nebo zraněn a nechali ho při průchodu Železnými horami v nějaké tvrzi nebo chalupě v podstatě umřít, což se mu zřejmě nepovedlo.

Na základě vyprávění babičky pana faráře evangelického sboru v Horní Krupé Davida Šorma, která je vázaná na pražskou větev od Jiřiny Miřejovské, provdané Hladké.